Novinky
Vltava Run - Benešovská štafeta v extrémním závodě se umístila mezi nejlepšími
1.6.2016
Tisíce běžců se zúčastnilo extrémního štafetového závodu Vltava Run, jehož třetí ročník se uskutečnil v polovině května na trase Zadov – Praha, Braník. Závodníci Benešovského běžeckého klubu obsadili v konkurenci více než dvěstěčtyřiceti týmů skvělé osmé místo.
Největší štafetová akce v republice měří 360 kilometrů a je rozdělena do šestatřiceti úseků. Každý tým může disponovat maximálně dvanácti členy. „My jsme nevyužili plný počet, odběhli jsme to v jedenácti. Ale byla družstva s nižším počtem členů a to už je o dost náročnější,“ uvedl Jakub Kouklík z benešovského klubu, který tento obtížný závod běžel podruhé a přiznal, že si sáhl na samé dno, které hraničí se zdravotním rizikem. „Trénoval jsem delší tratě, i v noci, ale natrénovat na takový specifický závod moc nejde,“ přiznal Kouklík.
Na trať vyrazily první běžci v brzkých ranních hodinách. Startovalo se ze šumavské Zadova a štafety vybíhaly po půhodinových intervalech. Úvodní etapy vedly nejkrásnějšími zákoutími Národního parku Šumava podél zdejší železnice až na Lipno. Odtud další kroky závodníků směřovaly k Českému Krumlovu a dále přes českobudějovickou náplavku kolem Hluboké nad Vltavou, Temelína, Orlické a Slapské přehrady až do Prahy.
"Lokality jsme vybírali tak, aby si běžci užili zajímavé trasy, divokou přírodu a krásná místa jižních a středních Čech," uvedla jedna z organizátorek Květa Látalová v tiskové zprávě. Přes náročnost tratě se do cílového prostoru dostala většina z účastníků. "Všechny týmy si zaslouží uznání, všichni běžci podali fantastické výkony a i přes drobné komplikace do cíle nakonec dorazilo 241 týmů, dva z týmů z technických důvodů, nebo kvůli zranění více svých běžců závod nedokončily. Atmosféra během celého závodu byla skvělá," doplnila Látalová.
Velkým tématem závodu byl také spánek. Ten byl pro závodníky nakonec větším nepřítelem než odběhnuté kilometry. Mezi etapami se dalo bezplatně složit hlavu v hale v Týně nad Vltavou. „Moc jsme toho nenaspali, tak dvě až tři hodiny, protože se jednotlivé posádky neustále střídaly v příjezdech a odjezdech. Další den se podél trati spalo všude, kde se dalo,“ doplnil další člen benešovské posádky Jan Šíma, který také kladl důraz na dobrou logistiku, jež je klíčem k úspěchu a těžké dát ji dohromady.
„Měli jsme výbornou partu, a i když přišly krize a cítili jsme únavu, nemohli jsme vzdát. Velký kus práce odvedla Jana Baštářová, jediná žena v týmu, stejně skvěle si počínal Pavel Pospíšil, který ukrojil největší porci, pětačtyřicet kilometrů,“ dodal Kouklík s tím, že sám se po náročném, specifickém závodě vzpamatovával týden.
Na trať se vydalo rekordních 2834 běžců v 243 týmech i s mezinárodní účastí. V cíli byl nejrychlejší Beermental team v čase 22 hodin 57 minut 16 sekund. Na vítěze ztratil Benešovský běžecký klub lehce přes 3 a čtvrt hodiny. O vynikající úspěch benešovských atletů se zasadili Jana Baštářová, Jakub Kouklík, Jan Šíma, Pavel Pospíšil, Matyáš Pokorný, Petr Svoboda, Martin Klusoň, Miloš Madroň, Jakub Fejtek, Aleš Hanibal a Tomáš Pačák.
text: Petr Roubíček
BBK exceloval na Birell Grand Prix
Štěpánovský trhák a Karlovský kopcovák v naší režii
3.5.2015
Po dvouměsíční pauze přichází na řadu série tří dalších závodů v okolí, které jsou součástí loni zformovaného seriálu Běžec Podblanicka. To i pro nás znamená bití na poplach, jelikož je ve hře spoustu bodů do žebříčku a možnost zazávodit si v blízké vzdálenosti od domova za spíše symbolické startovné.
26. dubna byl na programu druhý ročník Štěpánovského trháku. Zatímco loni to byl pro vytrvalce vysloveně sprinterský závod do vrchu (2 200 m), při letošním zařazení do seriálu došlo i na seběh na místo startu u místního koupaliště po jiných cestách, a tak jsme absolvovali podle propozic 5,5 km. Na žádné rozdýchání zde není čas, jelikož trať ihned začíná stoupat a během prvních dvou kilometrů se nastoupá téměř vše z cca 150m převýšení. Na vrcholu zdejšího lesa se ani nestačíte ohřát (vlastně spíše zchladit) a už to zase mezi stromy pálíte dolů a rychlost se snažíte udržet i na loukách a polních cestách.
Suverénně zvítězil Matyáš Pokorný systémem start-cíl v čase 19:30 a nepřipustil žádné překvapení. Druhé místo absolutně i v kategorii vybojoval Jakub Kouklík (20:37). V ženách našla přemožitelku Martina Žabová (27:20), ale druhým místem si zajistila post ženské jedničky BBK a připsala si devět čárek do bodování. Mezi šedesátníky zvítězil Jan Mayer (26:45) následovaný Karlem Smetanou (27:12). Mirek Pokorný (26:06) v kategorii 50-59 let a Jan Mareš (40:23) v kategorii 70+ se shodně dostali na druhá místa. Dále se z našich účastnili Ivan Cinka a Stanislav Kouklík. V každé kategorii, ve které jsme měli zastoupení, jsme ukořistili alespoň jednu medaili. Dokončilo v součtu 66 závodníků. V dětských závodech pak ještě další stříbro přidala Daniela Radová.
Start, Martina (v bílém), Matyáš a Kuba, Mirek (košile)
Foto: Miloš Otava, Stanislav Kužel
To svah na Karlově v Benešově hostil jubilejně již po pětadvacáté Prvomájový běh s Haló novinami aneb Karlovský kopcovák. S hlavní tratí, šesti okruhy kolem rozkvetlých třešní v celkové vzdálenosti 4,5 km, se popralo 30 mužů a 10 žen. Rychlé střídání stoupajících a klesajících pasáží nedovolí nikomu ani chvíli vydechnout a dostat zde do nohou nějaké rovnoměrné tempo je téměř nemožné.
Zátěžovou zkouškou prošlo opět nejlépe duo Pokorný-Kouklík ml. Matyáš kraloval za 17:48 a neohrozil svůj loňský traťový rekord, který má i nadále hodnotu rovných 17 minut. Jakub dokončil druhý za 19:04. Mezi juniory zvítězil za absence konkurence Lukáš Procházka (28:10). Na kategorijní bedny vystoupali tentokrát z mužů Stanislav Kouklík (3. v 50+, 25:56), Jan Mayer (2. v 60+, 23:25) a Jan Mareš (2. v 70+, 35:15). V ženách sice loňské vítězství neobhájila Martina Žabová (23:58), ale jistě nezklamala a mezi ženami byla třetí (2. v kat.). Celkově šesté místo (a bramboru v M39) bral Jan Šíma (21:00) ve svém teprve druhém závodě pod hlavičkou BBK. Na trati bojovali dále Anna Bártová, Matěj Svejkovský, Ivan Cinka (mch. hlavní pořadatel samotného závodu!), Karel Smetana a Miroslav Pokorný. Přestože nás momentálně trápí rozsáhlá marodka, tvořili jsme třetinu startovního pole. A to ve vedlejším závodě na 1 500 m ještě startovala Jarmila Zeidlerová a Lukáš Procházka triumfoval i mezi kluky na 750 m.
Foto: František Vnouček
Text: Jakub Kouklík
Běh pro Pražskou ZOO
29.4.2015
V pátek 24. dubna se konal dobročinný Běh pro Pražskou ZOO, pořádaný studenty Pedagogické fakulty UK a spolkem Drosophila. Jeho hlavním účelem bylo přispět Pražské ZOO na odchov a ochranu ohrožených druhů živočichů, ochranu přírody a vzdělávací i osvětovou činnost v této oblasti. Důvod účasti byl tedy jasný – když neumím pořádně běhat, budu aspoň užitečná.
Zázemí závodu bylo umístěno na parkovišti pod vstupem do ZOO. Hlavní trasa vedla cyklostezkou podél Vltavy, pět kilometrů tam a stejnou cestou zpět.
Celý den převládalo poměrně nepříjemné horko, takže jsem chvíli koketovala s myšlenkou vyměnit tričko s logem závodu za příjemnější tílko, ale nakonec mě uklidnila myšlenka, že jestli to se mnou sekne, bude to pro dobrou věc. Při rozklusávání se začal ozývat úpon na lýtku, kotník, bolavá pata a holeň, takže jsem věděla, že budu mít o zábavu postaráno.
Po startovním výstřelu se zařazuji do první půlky a ještě pár lidí předbíhám. Cyklisti a jezdci na bruslích na nás nechápavě koukají, tak se na ně taky nechápavě kouknu a pak zamávám. Za chvíli už se ale soustřeďuji na kadenci kroků, místo dopadu a rytmus dechu. Místo asfaltu vybíhám do travnatých krajů. Míjím občerstvovačku (později se dovídám, že v ní byla sladká limonáda, což mi hlava nebere) a snažím se držet tempo. Na pátém kilometru mě čeká otočka a fotograf, který při mém přidusání radši předstírá, že čistí čočku. Na sedmém kilometru mě začne píchat pod žebry a já si vzpomenu, že dýchat je občas taky dobrý nápad. Později se s bodáním připomíná lýtko. Na chvíli se mě zmocňuje myšlenka přejít na chvíli do ekonomičtější chůze, když se vedle mě ozve kamarád a já si jeho otázku přeložím jako „Nemůžeš co?“, mám chuť ho nakopat a během vteřiny zase běžím (po doběhnutí jsem se dozvěděla, že ta otázka byla ve skutečnosti jen neartikulovaný chrchel, který jsem zaslechla přes sluchátka). Na devátém kilometru vybíhám kopec, cyklista jedoucí proti mně na mě něco křičí, překládám si to jako slova povzbuzení. Před cílem se sbírám dohromady, zapínám přehrávač a moje finsko-metalistický kamarády na maximum a sprintuju (či spíš jen „sprintuju“) do cíle.
Organizátorům bych trochu vytkla trasu, jejíž první půlka se svažovala, a ta zpáteční vedla do kopce, ale to se dalo přežít. Při internetové registraci jsem se pak musela zaregistrovat jako muž, protože ženská kategorie na 10 km distanci nebyla (stejně jako pánové „nemohli“ na poloviční trasu). S časem spokojená nejsem – 58:41 by překonali i v kategorii 90+. Moje umístění je pak 34. ze 45, většinu tvoří muži, útěchou mi může být pomyslné 2. místo ze čtyř žen. Je co vylepšovat, studentům PedF a spolku Drosophila každopádně děkuji za pěkný závod pro dobrou věc, a pokud bude zorganizován, nebudu chybět na příštím ročníku.
Text: Anna Bártová
Radová řádí dál
26.4.2015
USK Praha má Anežku Drahotovou, my máme Danielku Radovou. Společný znak = multisportovní talent. Sotva se vrátila ze soustředění z teplých krajů, už vyválčila na domácí půdě pěknou řádku výborných výsledků. Zde je jejich výčet:
- 15.4., Benešov, okresní kolo plavecko-běžeckého poháru Středočeského kraje, 50 m plavání + 500 m běh - 3. místo mezi dívkami ze 4. a 5. tříd a postup do krajského kola Výsledky
- 18.4., Kyjov, "Na kole regionem Kyjovské Slovácko", závod v silniční cyklistice zařazený do Českého poháru mládeže, 15 km kopcovitý okruh a těžké povětrnostní podmínky - 6. místo v kategorii žačky do 14 let (tedy až o 4 roky starší děvčata) Výsledky
- 19.4., Újezd nad Lesy, Újezdský duatlon, kombinace běhu a kola, nejdříve start v kategorii dívky do 10 let (cca 250 m + 1,07 km) a vítězství; poté start v kategorii dívky do 14 let (1 km + 3 km) a 3. místo Výsledky
- 21.4., Tábor (areál Komora), 1. závod Táborských okruhů 2015 - Velká cena ČEZ (resp. soutěž škol s názvem Hledáme mistra světa v cyklokrosu), horské kolo, 3 km - vítězství mezi žáky 6. tříd (přestože byla až o 3 roky mladší než ostatní a navíc předčila všechny kluky!) Výsledky
Danielka na nejvyšším stupínku v Táboře (vlevo) a v Újezdě (vpravo)
Foto: ciertize, Ondra Teplý
Text: Jakub Kouklík
Stopy BBK tentokrát k vidění od Budějovic až k Poděbradům
24.4.2015
Desítky možností, jak strávit hezký den a prodat svoje naběhané kilometry, nabízí v těchto dnech běžecká termínovka závodů. Nedá se říct, že bychom tuhle možnost nevyužívali. Tentokrát jsme se mezi 18.-19.4. rozjeli na všechny strany od Benešova.
Česká pojišťovna Mizuno RunTour, běžecký pohár pro zkušené i nadšené, pro tento rok odstartoval svou osmidílnou pouť po celé ČR v Českých Budějovicích. Jednoznačné vítězství na hlavní trati 10 km slavili reprezentanti Jan Kreisinger (31:10) a Lucie Sekanová (34:30). Kromě nich se za cílovou pásku dostalo dalších 609 závodníků. Mezi nimi vybojoval v závodě, ve kterém stačilo během jedné hodiny zapršet, napadat kroupy i zasvítit téměř letní slunce, Stanislav Kouklík nový osobní rekord za výkon 45:14 a srazil tak téměř minutu ze svého kbelského představení. Obsadil 5. místo ve své věkové kategorii. Lenka Šináglová vysekla čas 50:17 a na pár sekund se přiblížila překonání padesátiminutové hranice. Hned čtyřčlenné zastoupení jsme měli na poloviční trati, pěti kilometrech. Pavel Pospíšil ji pokořil za výborných 18:13 ještě s jistou rezervou a uzavíral TOP5, což je vzhledem ke 477 dokončivším parádní výsledek! I Luděk Procházka podal solidní výkon a zaběhl čas 21:25, který mu vynesl 31. místo celkově a 8. místo v příslušné věkové kategorii. Stanislav Vilímek se vrhl za obhajobou celkového 5. místa v kategorii ze seriálu v roce 2014 výkonem 25:30 a mezi padesátníky obsadil 6. místo. Lukáš Procházka byl třetí nejmladší člen startovního pole, a proto se za čas 25:46 vůbec nemusí stydět.
O den později se v Polabské nížině konaly dvě akce, ve kterých jsme také podali moc hezké výkony. Z Kolína do Velkého Oseka a zpět se běhá již spoustu let, teprve loni se však organizátoři rozhodli tradiční dvacítku prodloužit do mety populárního půlmaratonu a pro rok 2015 tuto změnu zachovali. Vzhledem k tomu, že den předtím se konalo v Pardubicích MČR v 1/2maratonu, dala se čekat nižší účast. To se možná potvrdilo mezi nejlepšími borci, nikoli však v celkovém úhrnu, když zpět do prostoru startu a cíle na atletický stadion Mirka Tučka dosprintovalo 140 atletů, tedy více než loni. Zvítězil Jiří Čivrný (1:12:49), který před a po běhu stihl obsluhovat stánek sportovních výrobků značky Eleven, jehož běžeckou sekci zároveň reprezentuje. Jakub Kouklík sice nezaběhl adekvátní čas svým předchozím výsledkům na 10 km distanci, ale i 1:19:22 znamená výrazné vylepšení osobáku a překonání klubového rekordu Karla Pelikána. Celý závod absolvoval sólo a skončil na celkovém 5. místě (4. v kat.), když kategorijní bednu ztratil výrazně pomalejší druhou polovinou. O kus dále v Poděbradech vytyčili organizátoři závodu Běh o poděbradského trpaslíka (mimochodem členové nově vzniklého klubu „Běhej Poděbrady“; jaká paralela s BBK) trať po obou stranách Labe se dvěma jeho přeběhy. Vzhledem k tomu, že to byl jeho první ročník, nesmazatelným písmem se do dějin tohoto klání zapíše Matyáš Pokorný jako jeho premiérový vítěz. Jako jediný se dostal na 8,4 km dlouhé trati pod 30 minut (29:47). Zvláštností běhu byl start po několika startovních vlnách vypouštěných po jedné minutě. Přestože Matyáš startoval až z té třetí, do cíle se dostal hned za doprovodným kolem. Sbírání asi 20 schovaných trpaslíků na trati ponechal někomu dalšímu ze 111 lidí J
Matyáš na cílové pásce a na stupních vítězů
Foto: Běhej Poděbrady
Nesmíme ani zapomenout na Jirku Jelínka a Jarmilu Zeidlerovou, kteří se odhodlali pustit do boje s krátkým (3 050 m), ale výživným stoupajícím závodem Vrané-Zvole, který byl již 4. pokračováním seriálu Běhů do kopce v Praze a okolí. Na jejich umístění stejně jako na umístění ostatních se můžete podívat v níže uvedených výsledcích.
Další úspěchy Danielky Radové z minulých dní vydají na samostatný článek. Sledujte nás proto i dál.
Výsledky: České Budějovice, Kolín, Poděbrady, Vrané
Text: Jakub Kouklík
Brněnsko-Nymburská štace
16.4.2015
Ve dvou lokalitách ČR jsme reprezentovali naše barvy o dalším závodním víkendu. Luděk Procházka se synem Lukášem nejprve vyrazili na Masarykův okruh do Brna vystřídat motorky a auta v poměřování rychlostí. Masaryk Runu se v součtu všech závodů zúčastnilo téměř 2 000 sportovců. Přestože nejen ve štafetovém závodě na 2 x 5,221 km, který si naše duo vybralo, ale i v celém závodě byl Lukáš zdaleka nejmladším závodníkem, vybojoval s tátou hezké 31. místo ze 100 štafet. V kategorii muž+muž to stačilo na místo třinácté.
V Nymburce se konala další rovinatá certifikovaná desítka, které zahrnovala první kilometr na tamním atletickém ovále, tři okruhy v Lipové aleji u Labe a posledních 800m s opětovnou příchutí tartanu. Již potřetí letos si zlepšil osobní a klubový rekord Jakub Kouklík, tentokrát už pod hranici 35 minut na 34:55. Výborně zaběhl také Jiří Jelínek, který dokončil v čase 43:02, což pro něj znamená nejlepší desítku po přestupu do kategorie 50-59 let.
Text: Jakub Kouklík
Čendův běh v Petrově
13.4.2015
Ještě se vrátím k prvnímu dubnovému víkendu a naší účasti v menším závodě v Petrově u Prahy, který se konal 5.4. a byl to již jeho 80. ročník. Vyrazili jsme ve třech - já, Honza Mayer a Jarmilka Zeidlerová, pro kterou to byl druhý závod ve dvou dnech (den předtím tradiční Dvě míle ve stromovce). Počasí se na závod celkem umoudřilo a vysvitlo i slunce; sněžit začalo až po závodě :) Trať byla velmi členitá v silně kopcovitém terénu. Prudké technicky náročné seběhy se střídaly s prudkými výběhy, podél Zahořanského potoka a v prostoru startu a cíle byla běhatelná rovina. Hlavní závod pro muže do 39 let byl vypsán jako dvoukolový o délce 12 km, ostatní měli běžet 6 km. Realita byla taková, že dva okruhy měly cca 11,4 km a pořadatelé je umožnili běžet i několika čtyřicátníkům.
Prvních 750m se držím ve vedoucí trojici, ale duo Beshir-Wallenfels je na mě moc rychlé, zvolňuju si, nechci se zakyselit. Ošahávám si trať, kterou neznám. Ke konci stoupání v prvním kole doháním evidentně vadnoucího Wallenfelse (mistr ČR v maratonu z roku 2002). Ten se mě jakžtakž drží do průběhu cílovým prostorem. Ohlížím se, zda běží taky dvě kola a když zjistím, že ano, valim, co to dá. Rychle si dělám pohodlný náskok a po přeběhu lávky přes potok si u zapisujících pořadatelů ověřuji, že jsem druhý (Beshira nevidím od cca 5.km). Do cíle dorážím docela v pohodě na stříbrné pozici.
Při vyhlašování dost paradoxní situace, kdy jsem v kategorii M39 na bedně jediný, kdo splňuje věkové kritérium. Beshirovic rodinka bere všechna prvenství, co může (Robin dorostenci, Carmen ženy, Ervin hlavní závod). Honza vystoupal v šedesátnících na bronzový stupínek a Jarmila se taky držela statečně.
Hlavní závod: 1. Beshir (45:04), 2. Kouklík (47:03), 3. Wallenfels (48:11)
Šedesátníci: 1. Lípa (27:13), 2. Novák (27:48), 3. Mayer (28:43)
Text: Jakub Kouklík
BBK na pražském půlmaratonu
29.3.2015
Sportisimo 1/2maraton Praha, největší běžecký závod roku na území ČR, přilákal kromě africké a české elity, také závodníky z našeho klubu. Těm se sice nevěnovaly kamery zajišťující mezinárodní přenos, ale i přesto bylo o co bojovat. Hlavní závod o délce 21 097,5 metru, který dokončilo více jak 9 000 účastníků, ovládli jako vždy afričtí běžci. Všichni tři medailisté muži se dostali pod 1 hodinu ve složení Wanjiru-Murgor-Komon, když vítěz zaběhl 59:51. Ženám vládla Worknesh Degefa (1.07:14). Traťové rekordy, natožpak ty světové zůstaly ve větrné loterii nepřekonány. Mezi Čechy zvítězil Jiří Homoláč před televizními komentátory ČT4 naprosto ignorovaným Pavlem Dymákem (např. vítěz seriálu RunTour 2015 či Kbelské desítky 2013) a úřadujícím maratonským šampionem Petrem Pechkem. Přední pozice žen obstarala mladá krev pod vedením Ivo Pitáka - 1. multisportovní talent a bronzová medailistka z chodeckého závodu na 20 km na ME 2014 Anežka Drahotová, 2. šestá z ME v běhu do vrchu juniorek Tereza Korvasová - doplněná stálicí běžecké scény - 3. Ivanou Sekyrovou
Nejlepším z našich se stal vysoký standard držící Karel Pelikán. Ten si velmi výrazně (téměř o 9 minut!!) překonal osobní rekord z loňského roku na 1:26:07 a dokončil jako 278., když se v průběhu závodu posouval závodním polem vpřed. Jeho výkon je tedy základním stanovením klubového rekordu na půlmaratonu. Luděk Procházka se i přes bolavé koleno přiblížil na dosah svému maximu z loňského roku,nakonec za ním zaostal o pouhopouhých 7 vteřin a zaznamenal čas 1:39:58. Karel Smetana doběhl v čase 1:46:05 a ve své věkové kategorii skončil 23. Ne o moc horší výkon připsal do své sbírky půlmaratonských startů Robert Šachl a časem 1:46:17 si vylepšil osobní rekord. Stanislav Kouklík měl tzv. den blbec, kdy se mu již v začátku závodu do cesty postavila jedna z kovových mobilních zábran, se kterou měl nepříjemný střet. To sice nezpůsobilo jeho odstoupení ze závodu (jako tomu bylo v případě nevhodně postaveného kuželu pro jednoho z běžců vedoucí skupiny), ale v kombinaci s jinými obtížemi dokončil předaleko ze svým nejlepším výkonem v čase 2:07:19. Úspěšnou půlmaratonskou premiéru si odbyla Tereza Pavlíková (2:11:38).
Pozn.: V článku jsou uváděny reálné časy (od protnutí startovní čáry do cíle); pořadí je sestavováno na základě oficiálních časů
Text: Jakub Kouklík
Další březnové úspěchy
29.3.2015
- Daniela Radová – 7.3., Boží Dar, lyžařský závod na 1,5 km klasickou technikou Karlův Běh České Spořitelny (seriál Stopa pro život)– vítězství v kategorii dívky do 10 let za 7:16,1
- Jarmila Zeidlerová – 14.3., Praha – Hrdlořezy, Ottův běh na 3,9 km se smíšeným povrchem – vítězství v kategorii ženy 60+ (startovala za AVC – SNB)
- Jakub Kouklík – 21.3., Praha – Braník, Loap Pražská běžecká tour Vaší Ligy, rovinatých certifikovaných asfaltových 5 km – druhé místo absolutně za 18:03
- Peter Stolárik - 26.3., Praha - Krč, Krčská pětka, mírně zvlněný okruh v Krčském lese - třetí místo absolutně za 17:54
- Daniela Radová - 28.3., Plzeň - Dýšina, cyklistická MTB časovka jednotlivců na 2,5 km dlouhé a členité trati (součást Becker Cupu 2015) - vítězství v kategorii žákyně nejmladší 9-10 let
- Pavel Pospíšil - 29.3., Trhové sviny, Horský maraton o délce 32 km a převýšení 1 200m !! - nejdelší závodní běh BBK roku (17. místo, 3:00:07)
Text: Jakub Kouklík
...a ta Pečecká ještě rychlejší!
15.3.2015
Druhá z triády rovinatých desítek, které jsou od sebe vzdáleny jen několik kilometrů na spojnici Praha-Kolín a konají se ve třech týdnech po sobě, se uskutečnila v Pečkách jako Memoriál Jardy Kvačka. Sportovní hala uprostřed místního parku přivítala opět přes tisíc nadšenců - konkrétně v cíli napočítal časoměřičský vůz 1101 běžců a běžkyň. Ráno a dopoledne se navíc konaly stejně jako ve Kbelích dětské závody. Hlavní závod byla typická obrátková trať se startem na náměstí a otočkou na pátém kilometru, kde si každý mohl orientačně zkontrolovat svou pozici. Bylo tak i možné povzbuzovat kamarády v protisměru.
Příchod jara, který naznačila minulá sobota, se pro datum závodu, 14.3., ještě trochu pozdržel, a tak bylo podstatně chladněji, nicméně ne nepříjemně běžecky. Startovní pole bylo dokonce kvalitnější než minulý týden - pod hranici 40 minut se dostalo 18,5 % závodníků (ve Kbelech 12,8 %). Nejúspěšnější z vedoucího tria byl nakonec reprezentant TJ Nové Město n. M. Lukáš Kourek (30:36) s čtyřvteřinových náskokem na Maročana Sajiho a dalšími 4 vteřinami na vítěze Kbel Pavlištu. Českým ženám v traťovém rekordu vypálila rybník aktuálně nejlepší slovenská vytrvalkyně, účastnice LOH v Londýně Katarína Berešová (34:11, TJ Obal Servis Košice). Až za ní doběhly stálice českého běhu a čtyřicetinásobná mistryně republiky na různých tratích Petra Kamínková (35:34, adidas boost team) a třetí Tereza Zuzánková (37:43, AC Tepo Kladno).
My jsme dorazili ve velmi podobné sestavě jako před týdnem. A i tentokrát to mělo grády. Svůj vlastní klubový i osobní rekord z před týdne nechal historii výkonem 35:18 Jakub Kouklík, jehož start nebyl do poslední chvíle jasný (lehce zvrtnutý kotník) a ukořistil 43. místo. Mírné mezitýdenní zlepšení zaznamenal i Peter Stolárik časem 36:18 a ve výsledkové listině ho najdeme na 64. pozici. Další zlepšení osobního maxima během 7 dnů zaznamenal Karel Pelikán a velmi se přiblížil překonání 38minutové hranice (38:03, 114. místo). V Pečkách se tentokrát sestavovaly čtyřčlenné týmy, z nichž alespoň jeden člen musela být žena. Letos prvním rokem ne-juniorka Anna Bártová podala statečný výkon a i ona, aby toho nebylo málo, si zlepšila svůj čas na 10 km zaběhnutý na Konopišťské desítce na současných 51:51 (758. pozice, 61. mladá žena). Závodní tempo pod 5 min/km je jen otázkou času. Celkově si Benešovský běžecký klub v tomto složení mezi týmy pohoršil oproti Kbelům jen o jednu pozici na 5. místo z 26 zúčastněných. Druhý tým nebyl sestaven pro nedostatek žen, čímž apeluji na případné čtenářky sportovkyně, ať se nás nebojí a přijdou mezi nás. Nekoušeme, jen občas smrdíme potem :))
Dále se z BBK účastnil Karel Smetana (přihlášen pod VHS Benešov) a se zdravotními obtížemi zaběhl svůj standard 45:53 (15. mezi šedesátníky). Pečky sedly více než Kbely Matěji Svejkovskému, který časem 50:19 atakoval padesátiminutou hranici. Naopak Stanislavu Kouklíkovi se závod nevydařil podle představ a cílovou bránu protnul v čase 50:47.
I v prostorné sportovní hale to vypadalo při výdeji startovních čísel jako v mraveništi, nicméně to mělo svůj řád a nikde se nevyskytly problémy. I tým šel zaregistrovat necelou hodinu před závodem. V cíli čekala na dokončivší mezi tradičním občerstvením i jedna specialitka, lahvové pivo. Avšak závodní pohodu způsobovala spíše všudypřítomná radost z pohybu.
Pozn.: V článku jsou uváděny reálné časy (od protnutí startovní čáry do cíle); pořadí je sestavováno na základě oficiálních časů
Text: Jakub Kouklík
Palestra Kbelská desítka přinesla rychlé časy...
12.3.2015
Studenti ATVS Palestra VOŠ a VŠTVS Palestra uspořádali i letos tradiční běžecký otvírák roku Kbelskou desítku. Závodní sezona však nikdy nekončí ani nezačíná, takže to byl pro některé účastníky již několikátý start v tomto roce. Kapacita závodu 1 700 běžců byla vyprodána již několik týdnů předem, o úředně změřenou a poměrně rychlou desetikilometrovou trať na okraji Prahy byl velký zájem. Do cíle nakonec dorazilo 1381 borců na hlavní trati a 69 na vložené pětce.
Kbelský centrální park přivítal atlety jedním z nejteplejších dní tohoto roku, což bylo poznat na spoře oděných účastnících závodu, zvláště pak z jeho čela. Ač se klání konalo ve stejném termínu jako pro české barvy tolik úspěšné HME v atletice, na startu se sešla výborná konkurence. Mezi muži zvítězil v sólozávodě Vít Pavlišta (AC Slovan Liberec) za 30:14, ženám kralovala Ivana Sekyrová (adidas BOOST Team/AK Sokolov) v čase 35:42. Oba výkony jsou prozatím nejrychlejšími časy roku 2015 mezi českými závodníky.
Benešovský běžecký klub reprezentovala šestice závodníků. Nejlépe si vedl Jakub Kouklík, který se držel 4/5 závodu v malé skupině s olympioničkou Sekyrovou, aby ho pak o lepší výsledek připravily bolesti pod žebry. I tak si časem 36:13 mírně zlepšil osobní rekord a ustanovil tak klubové maximum roku 2015. Stačilo to na 50. místo celkem a 10. pozici v rámci AMČR v silniční desítce, které bylo součástí Kbelské 10. Obdivuhodně se s tratí popral Peter Stolárik, který bojoval nejen s konkurenty, ale i se zánětem na pravé patě/plosce. I přesto zaběhl výborných 36:31 a umístil se na 56. místě. Výborně také běžel a výrazněji (téměř o minutu) si nejlepší čas na desítce zlepšil Karel Pelikán, který se pro změnu účastnil s dozvuky nachlazení. 38:11 mu vyneslo 110. pozici. Tato trojice vytvořila v rámci soutěže teamů „Benešovský běžecký klub A“, který v konečném účtování bral bramborovou medaili, když na bronzový AK Sokolov scházelo v součtu cca 3,5 minuty.
Luděk Procházka dokončil poblíž jednoho z vodičů na trati v čase 45:29 na konci první pětistovky. Třetí vylepšení osobního rekordu v rámci BBK zaznamenal Stanislav Kouklík za čas 46:11. Kbely mu zřejmě svědčí, jelikož překonaný osobák byl právě odsud z loňského roku. Společně s Jiřím Jelínkem měli tito dva tvořit B tým klubu, ale Jirka se nakonec závodu nezúčastnil, proto nemohl být tým klasifikován. Matěj Svejkovský uběhl 10 km za 53:43 a ještě se vešel do první tisícovky.
Kbelská desítka potvrdila, že je rychlou tratí. Organizátoři vycházejí vstříc závodníkům s přepisem startovního čísla a nestydí se přiznat, že udělali zásadní chybu (všechny kilometrovníky včetně mezičasu na 5 km výrazně špatně postavené). Jaký rozdíl oproti jiným pořadatelům. Přestože už se Kbely staly masovkou, je tu stále cítit domácká přívětivá atmosféra.
Zleva: Matěj, Kuba, Karel, Standa, Libor Tůma, Luděk
Pozn.: V článku jsou uváděny reálné časy (od protnutí startovní čáry do cíle); pořadí je sestavováno na základě oficiálních časů
Výsledky Reportáž o závodu na ČT4 Sport Dokument ze závodu na Kbely TV
Fotky (podle st.č.)
Text: Jakub Kouklík
Na Čerčanský Chlum jsme zavítali v hojném počtu
3.3.2015
Poslední únorový den se běžci všech výkonnostních skupin vydali již posedmnácté pokořit Čerčanský chlum. Závod odstartoval již 21. ročník seriálu Běhy do kopce v Praze a okolí, který čítá na 20 výzev během celého roku. Zároveň je třetím pokračováním Běžce Podblanicka.
Závod dokončilo 172 atletů a téměř desetinu z nich tvořili svým šestnáctihlavým stádem borci reprezentující Benešovský běžecký klub (i když v některých případech pod vlajkou jiného uskupení). I přesto jsme tentokrát vybojovali pouze jedinou kategorijní bednu, kterou „nečekaně“ obstarala druhým místem v juniorkách Daniela Radová. To ovšem neznamená, že jsme pohořeli. U některých došlo na této trati k slušným zlepšením ve výsledném čase, který je porovnatelný, jelikož i letos bylo běžecky přívětivé počasí a suchá trať. Však vítěz Tomáš Edlman ze Slavie Praha ustanovil nový zimní traťový rekord.
Za zmínku stojí, že z TOP20 byl pouze jediný muž starší 40 let (Ruda Jánošík), což je jev alespoň regionálně neobvyklý. Pánské oko určitě zamrzela velice nízká účast žen čítající pouze 27 odvážlivkyň, které také bojovaly s táhlým stoupáním, jenž mělo parametry 255 m převýšení na 4,34 km dlouhé vzdálenosti s průměrnou strmostí 5,9 % zakončených závěrečnou nejprudší rampou celého měření sil.
Teď už konečně k výsledkům BBK. Pokud se postaví na start, je z nás tradičně nejlepší a nejinak tomu bylo na Chlumu. Matyáš Pokorný sice neudržel tempo vedoucí skupiny, ale doběhl na pátém místě za rovných 19 minut. Po loňském výsledku, kdy po nemoci vyklusával v hloubi startovního pole, je to jistá satisfakce. Do nejlepší desítky se vešel i Jakub Kouklík, který doběhl osmý za 19:28 a také si oproti minulému roku solidně polepšil. Nerozlučná dvojice na Blaníku se od sebe neodpoutala ani na vrcholu Chlumu – Pavel Pospíšil 16. (20:45) a Karel Pelikán 17. (20:50). Další duo s aktuálně vyrovnanou výkonností – velkým progresem procházející Petr Svoboda (38., 22:32) a přes zimu méně běhající Martin Klusoň (39., 22:37).
Poté se seřadili nejlepší z našich v dalších věkových kategoriích pro tento závod - Jiří Jelínek 50+ (47., 23:28) následován Luďkem Procházkou 40+ (70., 25:00) a Honzou Mayerem 60+ v barvách SKD BN (79., 25:34). V souboji generací v cílové rovince přesprintoval zkušenější Stanislav Kouklík (93., 26:25) Jirku Žabu (94., 26:26). Karel Smetana uzavíral první stovku (26:49), načež v začátku té druhé finišoval Ivan Cinka (102., 26:57). Poslední tři zástupci spadali do juniorského věku – již zmíněná Danielka Radová (107., 27:13), Matěj Svejkovský (110., 27:42) a Lukáš Procházka (155., 32:38).
Jako „předběžec“ absolvoval trať mimo závod Miroslav Pokorný, aby v cíli povzbuzoval vyčerpané závodníky. V neposlední řadě nelze opomenout ředitelku závodu Jarmilu Zeidlerovou, která se své role společně s organizačním týmem zhostila opět na výbornou. Tak za rok zase ahoj!
Výsledky (lze třídit po kategoriích)
Foto: zde (Digi), tady (Otakar Zemek), tu (Honza Herda) anebo klikněte sem (BN deník)
Text: Jakub Kouklík
Winter Run Praha
23.2.2015
Finální zastávka nově vzniklé čtyřdílné zimní běžecké série Winter Run se konala v sobotu 21.2. na tradičním závodním místě, pražské Ladronce. BBK vyslal do boje tři své zástupce, kteří si nevedli vůbec špatně. Všichni si vybrali delší z nabízených tratí - 8 km (reálně cca 8,25). Na pěkném 12. místě z 260 běžců proťal cíl Pavel Pospíšil v čase 32:05. Petr Svoboda bral za 35:18 pozici č. 37. A konečně Tereza Pavlíková dokončila jako 145. (44:19), což jí vyneslo 30. místo mezi mladými ženami.
Ze shora: Pavel (272), Petr (325) a Terka (250)
Foto: Winter Run
Text: Jakub Kouklík
Benešovský běžecký klub bodoval na Zimním Blaníku
26.1.2015
Shrnutí úspěchů BBK ze Zimního Běhu na Blaník formou tiskové zprávy otisknuté 20.1.2015 v Benešovském deníku:
Text: Anna Bártová
Blaník pohledem šedesátníka
25.1.2015
Do Vlašimi jsme s kolegou F. Ciplem dorazili raději dříve, takže frontu na registraci jsme stát nemuseli.Čekání na start bylo dlouhé, ale zatím jsme se rozběhali a pokecali se známými .Parkem se běželo hezky, bylo to z kopce a po rovině. Kopec směrem na Dub byl větší, než jsem myslel a tak ti dobří letěli dopředu. Dobíhá mě Karla Mališová, ale uteču. Občerstvení na 5. km je moc brzy, předbíhá mě šedesátník Břeta Nový. Nechám ho běžet a za Kondrací v kopci mě Karla zas dohání. Jejímu hekání jsem zas utek. Z kopce k potoku předbíhám dav, ale trochu moc drze, někomu se to nelíbilo. Za potokem už začíná fuška, spíš se jde; běžím, jen když je to mírnější. Zdraví mě Míla Červ a jede dopředu na lesní silnici. Jde přede mě opět Karla M.a už mi definitivně utekla - je výborná. Konečně zahlédnu mezi stromy rozhlednu. Kouknu na čas – 1.00 hod je dobrý, zpátky z kopce to musím do Vlašimi zvládnout do 2.00hod.
Za rozhlednou z kopce letím, co to dá, předbíhám Mílu Červa, jenže pak mě začaly zlobit křeče v lýtkách, tak jsem musel zmírnit a Míla mi utek. Od potoka na silnici už to byla chůze. Z kopce běžím, před Kondrací doháním věčného soupeře z BBK Honzíka Mayera a pak uháním, co můžu. Za Kondrací doháním Břéťu Nového. V Dubu přibrzdím na čaj a to bylo špatně, nemůžu se rozhýbat. Cestou k parku se mi zdá, že běžím furt do kopce. V kapse mám hroznový cukr, trochu mi pomohl a tak parkem už to jde a těším se do cíle. Do 2 hod jsem to nestih, ale 2.03.47 není snad špatný. Pořád jsem čekal, kdy mě předhoní Honza Mayer, ale měl asi potíže, i tak mě nechtěně prohnal. Jsem v šedesátnících 5 z 15 a celkově 198 z 330 a hlavně mě těší, že mě předběhli pouze 2 lidi starší než já.
Text: Karel Smetana (1951)
Běžecké střípky z Blaníku
19.1.2015
V největší lednovou běžeckou akci se během posledních dvou let proměnil pod vedením Ondřeje Pojmona tradiční Zimní běh na Blaník, jenž se letos konal již po 41. Novinkou bylo zařazení tří tratí. Marketingový tah s kombinací půlmaraton-desítka-pětka se vyplatil, přestože žádná z tratí tyto parametry ani náhodou nesplňovala. O to tady ale stejně vzhledem k dost kopcovitému profilu nešlo. Čipové měření bylo pro víc jak 500 běžců nutností.
V týdnu před závodem jsem po hodně dlouhé době zařadil do tréninku rychlé úseky kratší než 1 km. Pondělních sedm pětistovek v tempu pod 3:30/km jsem překvapivě zvládl. V úterý jsme ještě s klukama z klubu na pravidelném úterním výběhu v Konopišti zařadili jako finální přípravu výběh toho nejprudšího kopce k zámku. Taky sedmkrát. Naplno. Protože to pro mě v kombinaci s plaváním byly dva dvoufázové dny za sebou, zbytek času do závodu byly na programu jen volné běhy a odpočinek.
Na čtvrteční schůzi klubu nás čekala nemilá zpráva. Matyáš, náš nejrychlejší běžec, se musel omluvit ze zdravotních důvodů, a tak jsem byl velením do odvety běžeckého derby s Vlašimí pověřen já. Vzhledem k vlašimské sestavě mi byl výsledek předem jasný, ale nechtěl jsem své ovečky demotivovat předem.
Zpět k závodu. Protože do Vlašimi to je pár minut cesty, mohl jsem si jako noční pták dovolit pro mě předzávodní nadstandard 4-5 hodin spánku. Probudil jsem se do sychravého sobotního rána s teplotami lehce nad nulou prokládaného mírným deštíkem. Takové počasí mi na závod celkem vyhovuje. S hodinovou rezervou přijíždíme na místo startu, ale jak vidno, tradiční nával běžců v kombinaci s nešikovně vytisknutou startovkou způsobil dlouhou frontu. Protože bylo ale pořád s kým si povídat, uběhlo to celkem rychle. Následoval hromadný rozklus a s půlhodinovým zpožděním se konečně ozvala startovní pistole.
Začínám si hledat místo v závodním poli a pozoruju, koho mám kolem. Nejdřív spatřím Rudu Jánošíka, kapitána Vlašimi, kterého jsem ještě nikdy neporazil. Pak kousek před sebou Karla Nerada, běžce, kterého znám jen z fóra na behej.com. Říkám si, že se doběhnu seznámit, jelikož s jeho výkonností (maraton 2:46) to bude pravděpodobně naposledy, co ho v závodě uvidím. Podáváme si ruce, prohodíme pár slov a já si radši zvolňuju do druhého balíku, který stíhá vedoucí čtveřici Kratochvíl-Serbessa-Mrázek-Flegl (+ zřejmě bez čipu běžící Rektor), která už je nadrobena kromě vedoucího dua do samostatných jednotek. Mezitím mi zapípal první kilák za 3:31. Paráda, rychlejší než závodní tempo na rovinatou pětku! Už jsem se radši na hodinky vyjma vrcholu Blaníku (cca 46:20) nepodíval a běžel podle pocitu. Dobře jsem udělal.
Běží se mi výborně, Znosimskou bránou opouštíme park a stoupáme do Dubu na občerstvovačku. Všichni včetně mě ji jen probíhají. Jelikož je zde otočka na desítku, čekám, kdo poběží proti. Nikdo! Jsme rychlejší než borci na střední distanci, a to včetně vítězných Petera Stolárika (40:18) a Martiny Žabové (47:38, kvůli problémům s čipem není ve výsledcích) od nás z klubu. V Kondraci už jsme jedna větší skupina. Následuje slovní přestřelka s jedním řidičem, který troubením dává najevo svou nespokojenost s tím, že mu přes silnici přebíhá houf magorů v upnutých hábitech. Nijak se v této věci neangažuju a soustředím se na běh.
Poslední táhlé asfaltové stoupání před vběhem do terénu zakončuji na konci skupiny od pátého do cca třináctého místa. Pořád se mi nechce věřit, že držím tempo s několikanásobným veteránským mistrem světa v běhu do vrchu a asi nejlepším šedesátníkem v zemi Milošem Smrčkou, ironmanským účastníkem loňské Kony Ondrou Teplým a jeho týmovým parťákem Michalem Volejníkem (cizí čip či bez), evropským i světovým šampionem v canicrossu a jedničkou vlašimského výběru Dušanem Erbsem a podobnými borci.
V terénu se nejprve prudce sbíhá k lávce přes potok, kde si spíše hlídám, abych někoho nesestřelil. Čelo skupiny už je pryč, nicméně za lávkou nevolím variantu schodů jako tři mí soupeři, ale stoupání vyskáču terénem a dostávám se před ně. Teď už je to až na vrchol jen a jen vražedné stoupání. Z běhu povětšinou přecházím do rychlé chůze opřený o stehna. Není se za co stydět, při pohledu před sebe zjišťuji, že ostatním přijde tato varianta také rychlejší. Občas praktikuju běh bokem, který jsem se mj. naučil na kurzu ChiRunningu Pepy Švermy. Vrcholu ve výšce 638 m.n.m. dosahuji někde na pomezí první a druhé desítky.
Kupuji lístek na rozhlednu a stoupám po dřevěných točitých schodech kochat se panoramaty Podblanicka. Udělám pár fotek, obstarávám pohledy a v rámci tréninku si udělám sto dřepů. Jo, jsem kupodivu v pohodě, ale zase takhle moc ne :)) Začínáme klesat, tak si v hlavě spořádám plány, jak dohnat toho závodníka přede mnou. A ejhle! Najednou mě začíná silně píchat pod žebry. Mlátím se do hrudi, zkouším všemožně prodechovat, ale nakonec si stejně musím zvolnit. V kombinaci s terénním seběhem, což není moje parketa a vyhýbáním se davům bláznů, kteří na Blaník teprve stoupají, přicházím o pracně vydobyté pozice. S bolestí bojuju téměř až na silnici. Propadám se na 17. místo.
Panika mě ale nezachvátí, vím, že i tak běžím daleko nad očekávání. Na asfaltu už jsem dobrej a zase se dostávám do tempa. Odhadem 200-300 metrový náskok triatlonisty Martina Korouse stahuju až po několika kilometrech před Dubem. Slečnám na občerstvovačce naznačuju, že si dám až v cíli a uháním stíhat tříčlennou skupinu běhajících cyklistů okolo Jana Herdy. To už mě pro změnu trápí bolesti plosky/hrany levého chodidla, ale jsem v euforii, tak nezpomaluju. Triu se však nepřibližuju, naopak Martin chytil druhý dech a sám se jim vydává vstříc. Já si jedu svoje a před parkem na fotografa ukazuji zdvižený palec. Žádné zničené obličejové grimasy á la Zátopek, žádný běh v předklonu, žádné zpomalení. Docela paradox, při každém z 8 rovinatých závodních půlmaratonů, co jsem absolvoval, mi nohy nechtěly říkat pane nejpozději na osmnáctém kilometru. Teď už jsem byl dávno za touto metou a pořád fajn.
Vbíhám do části trati, která se shoduje s tou z Běhu zámeckým parkem, kde jsem loni ukořistil třetí flek a pojistil si tak celkové druhé místo v mladých mužích v seriálu Běžec Podblanicka. Asi pět set metrů před cílem se pro jistotu ještě otáčím, i když za mnou široko daleko předchozích několik kilometrů nikdo nebyl. A najednou vidím Karla. Už jsem pomýšlel na to, jak diváky v cíli pobavím nějakou tou skopičinou, teď jsem byl ale nucen přeřadit na nejrychlejší rychlostní stupeň. Najednou jsem zas letěl stejným tempem jako na začátku, div jsem nedostihl odpadlíky ze skupiny, kterou jsem se předtím marně pokoušel dorazit. Následovala už jen plácačka s nejmladšími fanoušky před cílem, vítězné gesto, čaj, koláčky, úleva. Však to znáte. Ruda dobíhá až po Karlovi. Další cenný skalp.
Výsledný čas 1:33:24, což je tempo někde okolo 4:20/km, a umístění (17. z 330) mě vážně překvapilo. Silniční boty (Asics Gel Zaraca) hodnotím jako výbornou volbu. Dost často bývám po závodě nespokojený se svým výkonem. Dnes tomu tak ani náhodou nebylo, přestože mi vítěz Miloš Kratochvíl nadělil bezmála deset minut a přestože jsme derby projeli o hodinu a tři čtvrtě. Pokec a domluvu na další závody s běžeckými kamarády jsem zakončil výtečným gulášem a hurá domů. Vlašimským borcům nesmím zapomenout pogratulovat k vítězství v běžeckém derby. Vždyť se ve společném týmu budeme pokoušet prorazit na štafetovém VltavaRunu.
Plusem závodu byl určitě dostatek dobrovolníků na trati, nešlo se ztratit. Za 200 Kč docela slušný servis a zázemí (no dobře, ty šatny by mohly být větší) včetně trika v závodním balíčku je také pozitivum. Nebýt dlouhých front u prezence, nepřesného značení kilometrů (mně osobně nevadí, když neběžím na osobák) a poznatku, že i mezi běžci se krade, byl by to dokonalý závod. Takhle je „jen“ skoro-dokonalý. Je za ním vidět obrovský kus práce týmu pořadatelů, kterým tímto děkuji.
Výsledky (neoficiální)
Foto: David Karas, Helena Hudečková
Text: Jakub Kouklík
Danielka Radová na lednových závodech září
14.1.2015
Naše nejmladší želízko v ohni, letos desetiletá Danielka Radová, nezahálela ani v dalších dnech nového roku. Hned dva dny po úspěšném závodu na Konopišti absolvovala tradiční závod Dvě míle s úsměvem v pražské Stromovce, který se koná každý měsíc. Pro dětské kategorie pořadatelé vypisují trať poloviční, tedy jednu míli (cca 1,61 km). Tuto porci metrů zvládla v čase 6:48 a mezi holkami doběhla druhá o pouhých pět vteřin za Monikou Florovou z ŠŠK Újezd nad Lesy. Po přepočtu věkovým koeficientem, čímž je tento závod specifický, dokonce zvítězila!
Následující sobotu přijela reprezentovat na Berounsko, konkrétně do Oseka u Hořovic, kde se konal Běh Partyzánskou stezkou. V kategorii dívek narozených v letech 2004-2005 obsadila na vzdálenosti 1 300 m krásnou bronzovou pozici výkonem 5:49 za Terezou Placatkovou (5:00, SK Sporting Příbram) a Šárkou Somrovou (5:15, AC TEPO Kladno).
Zatím je Danielka v roce 2015 naší nejpilnější sběratelkou startů a zároveň nejúspěšnější závodnicí. Však považte - 10 dní, 3 starty, 3x na bedně. Gratulujeme a děkujeme!
Výsledky: Dvě míle s úsměvem, Běh Partyzánskou stezkou
Text: Jakub Kouklík
Nepropásněte: Zimní běh na Blaník již tuto sobotu!
12.1.2015
Běžci z Benešova a okolí mají další příležitost získat další body do tabulky Běžce Podblanicka. Další ze závodů, Běh na Blaník se koná již tuto sobotu. Pořadalé tentokrát prodloužili trasu na délku celého půlmaratonu a tak bude zdolání vrcholu pověstné hory opravdovou výzvou. Pro méně ostřílené jedince jsou tu pak přichystány Vlašimská desítka a RUNGO.cz Uklouzaná pětka.
Na závod se lze přihlásit elektronickou přihláškou do středy 15. ledna nebo přímo na místě, v den závodu, od půl osmé do devíti hodin.
A pokud stále nemáte při registraci co napsat do kolonky "KLUB", máte další příležitost stát se členem Benešovského běžeckého klubu!
Podrobnější propozice, výsledky, fotky z minulých ročníků a další informace jsou k dispozici na oficiálních stránkách nebo Facebooku.
Text: Anna Bártová
Novoroční Konopiště patřilo Matyáši Pokornému
2.1.2015
Konopišťský park se opět rozzářil pestrými barvami běžeckých bund. Sportovní nadšenci měli příležitost oslavit první den roku 2015 na Novoročním běhu kolem zámeckého rybníka. Počasí bylo přívětivé (cca +4°C), čehož využilo hned 164 závodníků. Terén parkových cest však pokrývalo něco, co bylo ještě před pár dny sněhem a co stačilo místy umrznout. Nejlepší čas (18:17) na hlavní trati 5 400 m zaběhl Matyáš Pokorný, shodou okolností člen Benešovského běžeckého klubu a obsadil tak první místo. Na loňský výkon tento domácí kůň sice nenavázal, když za ním zaostal o téměř půl minuty, ale i přesto ani letos nedal soupeřům šanci. Patří mu tak velké díky za reprezentaci, stejně jako dalším zúčastněným členům, kteří se pohybovali na předních místech výsledkové listiny (viz sekci pod článkem). Mezi ženami dominovaly zkušenější závodnice z věkové kategorie 35+, z nichž nejlepší byla s velkým náskokem Helena Poborská z pražského Kerteamu (21:31). Poděkování patří i všem, kteří se podíleli na organizaci závodu a zajistili tak hladký průběh celé akce. Mnozí z nich jsou taktéž členy Benešovského běžeckého klubu.
Novoročním během také odstartoval druhý ročník již dobře známé série závodů Běžec Podblanicka. Obhájce titulu v kategorii nejmladších mužů Pokorný tak do něj vkročil stejně jako minulý rok. První body pro zopakování kategorijního prvenství v seriálu přidali svými výhrami mezi stejně starými muži na Konopišti i vlašimští rychlíci Rudolf Jánošík (19:03, 40+, celkově třetí) a Jiří Tůma (22:01, 50+) a sedlecko-prčický nezmar Stanislav Rataj (29:57, 70+). Už 17. ledna se budete moci zúčastnit dalšího pokračování seriálu v rámci Zimního běhu na Blaník. Oproti předchozím ročníkům si běžci mohou vybrat trasu o délce půlmaratonu anebo deseti či pěti kilometrový okruh. Běžci z Benešova a okolí se tak zase mají na co těšit.
Výsledky členů BBK:
5 400 m (dva okruhy)
Matyáš Pokorný - 18:17 - celkový vítěz
Peter Stolárik - 19:33 - 4. místo muži, kategorie MB 2. místo
Martina Žabová - 25:21 - 5. místo ženy, kategorie ŽA 2. místo
Jarmila Zeidlerová - 35:21 - kategorie ŽC vítězka
Jakub Kouklík - 20:32 - kategorie MA 4. místo
Karel Pelikán - 21:10 - kategorie MA 7. místo
Stanislav Kouklík - 28:56 - kategorie MC 6. místo
Anna Bártová - 29:24 - kategorie ŽA 9. místo
Lenka Šináglová - 25:27 - kategorie ŽB 5. místo
2 700 m (jeden okruh)
Daniela Radová (r.n. 2005!) - 12:17 - 2. místo ženy, celkově šestá dohromady i s muži!
Fotografie zde (Benešovský deník) a tady (František Vnouček)
Text: Anna Bártová/ Jakub Kouklík